Zavřít
Menu
26.9.2023
V tomto úvodním článku jsme se zaměřili na analýzu dat z Insolvenčního rejstříku (ISIR).
Shrnutí
V tomto úvodním článku jsme se rozhodli analyzovat dopady novely insolvenčního zákona z 1.6.2019 a nedávných ‘Lex Covid’ opatření na český insolvenční trh. Abychom získali detailní odpovědi, zaměřili jsme se na analýzu dat z Insolvenčního rejstříku (ISIR).
Klíčovými závěry jsou:
Novela insolvenčního zákona&
‘Lex Covid’
Úvod
Správa pohledávek patří mezi denní aktivity většiny aktérů na trhu nesplacených pohledávek, včetně věřitelů, inkasních agentur a investorů do pohledávek. Klíčová je v tomto procesu schopnost efektivního řízení rizika a nejistoty na trhu, a rovněž soulad s aktuálními úpravami relevantních zákonů.
Jsou to právě přibývající legislativní změny, které značně navyšují komplexitu a náročnost správy nesplacených pohledávek. Na základě mnoha rozhovorů s našimi klienty a aktéry na trhu pohledávek jsme identifikovali hlavní změny, které mají nejcitelnější dopad na český insolvenční trh. Mezi tyto změny patří zejména novela insolvenčního zákona č. 31/2019 Sb., která upravuje podmínky pro režimy oddlužení a taktéž nedávno zavedená sada opatření označovaná jako ‘Lex Covid’.
Nejlepším zdrojem dat pro pochopení praktického dopadu těchto změn na samotná insolvenční řízení je Insolvenční rejstřík ČR (ISIR), který obsahuje aktuální informace o všech probíhajících insolvenčních řízeních v České republice. Potřebné informace jsou často přístupné jenom v jednotlivých dokumentech týkajících se konkrétních řízení, jejichž množství prakticky znemožňuje běžnému uživateli jakékoliv hromadné analýzy těchto dat. My, ve společnosti Rekenber, však všechna tato data zpracováváme dlouhodobě a potřebné informace z dokumentů extrahujeme automaticky. Využitím získaných dat bychom chtěli poskytnout odpovědi na výše zmíněné, ale i další otázky v sérii článků. V tomto úvodním článku se budeme soustředit na již jmenovanou novelu č. 31/2019 Sb. a opatření ‘Lex Covid’.
Novela insolvenčního zákona č. 31/2019 Sb.
Jednou z největších změn, kterou přinesla novela zákona účinná od 1.6.2019, je zrušení minimální hranice úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů. Místo fixní 30% sazby novela zavedla koncept maximálního úsilí dlužníka splatit svůj dluh, který s sebou přináší celou řadu otázek pro věřitele. Podívali jsme se proto, jakým způsobem insolvenční správci tento nový koncept používají a jaké návrhy soudy reálně schvalují.
Trend počtu návrhu na oddlužení
S volnějšími podmínkami pro vstup do procesu oddlužení bylo spojeno očekávání rapidního nárůstu počtu insolvencí. Vícero expertů předpokládalo až 10 násobný nárůst zájmu o oddlužení a to zejména ze strany přibližně 800 tisíc dlužníků v exekuci, na které tato novela cílí. Jestli se tak skutečně stalo a jakým způsobem soudy nově rozhodují, si ukážeme na aktuálních datech z dubna 2020.
Srovnáme-li data s první půlkou roku 2019, kdy se počet podaných návrhů na oddlužení pohyboval přibližně na úrovni 400 týdně, přispěla novela insolvenčního zákona k více než zdvojnásobení tohoto počtu, a to až do období nástupu nouzového stavu mezi březnem a dubnem 2020. Výjimkou je jenom období na konci roku 2019 a s ním spojený tradiční útlum insolvenčních aktivit v období svátků.
Graf 1 udává počet podaných návrhů na oddlužení a k nim páruje informaci o jejích aktuálním stavu v ISIRu: oddlužení povoleno, oddlužení schváleno nebo oddlužení zamítnuto/neschváleno. Z grafu je patrné, že ačkoli došlo k podstatnému nárůstu, dramatické 10 násobné zvýšení počtu insolvenčních návrhů rozhodně nenastalo.
Zatímco podíl povolených oddlužení z celkového počtu návrhů na oddlužení zůstal téměř nezměněn, v období po novele je jasně vidět klesající podíl schválených oddlužení. Jelikož po novele vidíme jenom mírný nárůst počtu zamítnutých oddlužení, tento stav je pak nejspíš způsoben sníženou rychlostí schvalování. Ta se historicky pohybovala na úrovni přibližně 4–5 měsíců od podání návrhu. S ohledem na datum vydání tohoto článku (květen 2020) by se tedy klesající podíl schválených oddlužení měl projevit až u řízení zahájených v prosinci 2019.
Začínající propad schválených oddlužení (zelená čára), který zpravidla kopíruje trend ostatních indikátorů (modré a oranžové čáry), je však po novele zřejmý již od srpna 2019. To znamená, že se průměrný časový horizont schválení řízení natahuje a některé návrhy podané v srpnu, které by běžně měly být již schváleny nebo zamítnuty, doteď čekají na rozhodnutí. Každým dalším měsícem se tahle propast zvětšuje, což znamená klesající míru rozhodnutí o schválení / zamítnutí řízení pro návrhy podané mezi srpnem až prosincem 2019. Při pohledu na rok 2020 je zřejmé, že téměř žádné návrhy na oddlužení podané po 1.1.2020 nebyly dosud rozhodnuty.
Proto můžeme konstatovat, že se průměrná délka schvalování u insolvenčních řízeních (zejména oddluženích) prodlužuje. Tento stav je možné vysvětlit třemi faktory:
Trend míry zamítnutí
S ohledem na vývoj insolvencí po novele zákona nás zajímalo, jaký dopad mají volnější podmínky pro vstup do procesu oddlužení na celkové počty schválených oddlužení. Pro ukázku aktuálního vývoje slouží Graf 2, který je na rozdíl od předešlého grafu očištěn o návrhy na oddlužení, o kterých ještě nebylo rozhodnuto (tzn. nebyli ještě schválené, ale ani zamítnuté). Pro porovnání jsme zvolili období bezprostředně před a po platnosti novely. Abychom zabránili možnému zkreslení dat vyvolaných očekáváním ohledně změn v rámci novely, do porovnání jsme ještě přidali data za rok 2018.
Počet návrhů na oddlužení, o kterých již bylo rozhodnuto, je zachycen v úvodním řádku ‘Žádosti o oddlužení’. V prvních třech měsících bezprostředně po vstoupení novely v platnost jsme zaznamenali nárůst o 222 %. Při porovnání se stejnými měsíci v roce 2018 to byl nárůst o 193 %.
Zajímavý je také pohled na povolená a schválená oddlužení. Jakkoliv nejde o dramatický propad, co se procentuálního vývoje týče, klesající trend při povolování a schvalování jednotlivých návrhů na oddlužení je evidentní. V porovnání s návrhy z roku 2018, kdy jen 7 % procent návrhů nebylo schváleno, se toto číslo postupně zvýšilo na 8 % začátkem roku 2019, a po novele zákona se navýšilo až na úroveň 10 %.
Procentuální propad v období před a po novele činí tedy 3 %. Na toto číslo je třeba nahlížet v kontextu absolutních čísel, jelikož se počet návrhů po novele více než zdvojnásobil. Rozdíl mezi absolutním počtem zamítnutých návrhů za sledované období v 2018 (298) a po novele v 2019 (919) je tak až 621.
Trend očekávané míry uspokojení nezajištěných věřitelů
Pro tuto analýzu jsme využili vzorek cca. 2000 návrhů na oddlužení podaných 3 měsíce před zavedením novely a dalších 2000 návrhů na oddlužení podaných 3 měsíce po zavedení novely. Na tomto vzorku již schválených oddlužení jsme sledovali vývoj očekávané míry návratnosti, tedy odhadu očekávaného uspokojení nezajištěných věřitelů stanoveného insolvenčním správcem.
Průměrný odhad očekávané míry návratnosti se v měsících před zavedením novely pohyboval na úrovni 61.4 %. Po zavedení novely jsme pozorovali pokles průměrné očekávané míry návratnosti na úroveň 43.5 %. I když se jedná o poměrně silný propad v relativně krátkém čase, toto číslo nutně neznamená, že věřitelé mohou očekávat o 18% menší návratnost pohledávek. Dalo by se říci, že se jedná o nejpesimističtější odhad možného propadu návratnosti a bude ještě záležet na rozhodování jednotlivých soudů v rámci řízení s nízkou návratností.
Volnější pravidla jsou v každém případě důvodem pro zásadní změny na trhu a zvyšují tak potřebu věřitelů a inkasních společností na lepší monitoring svých portfolii. Vhodným nástrojem je prediktivní analytika, která firmám dokáže pomoct jasně rozlišit výkonnost a kvalitu jednotlivých insolvenčních návrhů a řízení. Tyto informace pak lze použít jak pro prioritizaci vlastní práce, tak při komunikaci se správci při schvalování oddlužení a samotném vymáhání.
Zákon č. 191/2020 Sb. ’Lex Covid’
V rámci speciálních opatření proti Covid-19 byl 24.4.2020 přijat zákon č. 191/2020 Sb., tzv. ‘Lex Covid’. Jeho primárním cílem je dočasná ochrana dlužníků postižených důsledky pandemie. Mezi nejvýraznější opatření z hlediska věřitele patří:
Zatímco první tři opatření jsou mířená na podnikající osoby a jejich efektivnost resp. dopad na věřitele budeme schopni posoudit jenom s odstupem času, už nyní se dá předpokládat nárůst insolvencí po skončení provizorního období koncem letošního roku.
Naproti tomu přerušení plnění platebního kalendáře se týká fyzických osob a může mít výraznější dopad na návratnost portfolií věřitelů. Lze očekávat, že věřitelé se ještě víc zaměří na sledování vývoje splátek a celkový průběh řízení vlastních pohledávek v insolvenci, než tomu bylo doteď.
Hlavní otázkou zůstává, jak se ke změně pravidel pro plnění oddlužení postaví samotné soudy a jak překalibrovat interní modely, aby měl management věřitelských firem jasnou představu o návratnosti a celkovém vývoji jejich portfolia.
Žádosti o přerušení průběhu oddlužení
Po únoru letošního roku jsme zaznamenali celkem 41 žádostí o přerušení průběhu oddlužení, z čehož 1 žádost byla zamítnuta, 2 souvisely se zdravotním stavem dlužníka a 1 souvisela se ztrátou zaměstnání. Zbývajících 37 případů bylo podaných v souvislosti s Covid krizí. V drtivé většině případů se jedná o přímé důsledky Covid krize, jako např. úplná ztráta příjmu nebo jeho podstatné snížení, ale vyskytly se také případy, kdy krizí byla postižena i spřízněná osoba a ta nebyla schopna pokračovat v podpoře dlužníka formou finančního daru. Délka přerušení se pohybovala od 3 do 12 měsíců, s průměrem kolem 6 a půl měsíce.
V 15 případech schválených přerušení oddlužení soud také uznal povinnost pokračovat v platbách záloh / snížených záloh na odměny a hotové výdaje pro insolvenční správce.
Geograficky byla tato přerušení soustředěna na západě republiky, kdy nejvíce případů bylo zaznamenáno v Praze (11 přerušení), těsně následováno Ústím nad Labem (10) a Plzní (9). 5 případů přerušení oddlužení bylo schváleno v Hradci Králové a 2 v Ostravě.
Při pohledu na celkový počet probíhajících oddlužení, 37 přerušení oddlužení nepředstavuje významné číslo pro věřitele. Na druhé straně nesmíme úplně vyloučit možnost, že dlužníci jednoduše přestanou platit bez ohlášení přerušení oddlužení. V takovém případě bude dopad krize jasný až z přehledu splátek zveřejněném v průběžných zprávách o plnění oddlužení.
V každém případě, ačkoli je na hodnocení ještě příliš brzy, už teď se dá očekávat, že o tohle opatření nebude výrazný zájem ze strany dlužníků.
Předběžné moratorium
Při náhledu do ISIRu bylo od začátku roku 2020 podáno celkem 10 žádostí o moratorium. Celkově šest návrhů na moratorium bylo podáno přímo v souvislosti s dopadem Covid krize. Z toho 5 případů byly návrhy na mimořádné moratorium podle nové úpravy, zatímco zbylý případ byl podán 22.4., tedy ještě před platností nové právní úpravy.
První případ návrhu mimořádného moratoria byl podán 27. dubna v Praze. V porovnání s např. sousedním Slovenskem, kde se první takovýto případ objevil až 14. května, je to výrazně rychlejší využití nového Lex Covid opatření. Celkově byly tři návrhy na mimořádné moratorium podané v Praze a zbylé dva pak v Brně.
O tom, jak často využívaným se tento nástroj mezi podnikajícími osobami stane, je teď ještě předčasné mluvit a proto se plánujeme k těmto statistikám vrátit později.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tento článek je první ze série, kterou připravujeme a budeme proto vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu poslanou na bohdan@rekenber.cz.
Již v tomto díle se nachází oblasti, které rozhodně stojí za další prozkoumání. Jedná se zejména o rozhodování soudů při schvalování insolvenčních návrhů, a s ohledem na to, že změny v oblasti insolvencí se projevují s mírným zpožděním, také aktualizace dopadů ‘Lex Covid’ opatření.
V rámci této série se dále plánujeme zaměřit i na dopad zvýšení nezabavitelných částek a také na větší analýzu vývoje návratnosti z pohledávek pro věřitele za období posledních let. Pokud by Vás zajímala specifické téma, kterou jsme tady nezmínili, dejte nám rozhodně vědět a rádi ji zařadíme do některých z příštích článků.
